Šest užitečných metod pro reflexi výuky
PhDr. Petra Vallin, Ph.D.
Závěr semináře je pro nás učitele klíčový. Dozvídáme se v něm, co studenty nejvíce zaujalo a co si ze semináře odnáší, jak byli se svojí prací spokojeni, jak hodnotí naši výuku, ale také co dalšího k tématu je ještě zajímá.
Podobně jako v jakékoli jiné části semináře, i na konci je dobré mít k dispozici škálu metod a technik, které se pro tuto závěrečnou fázi hodí a ze kterých můžeme v případě potřeby čerpat. Výběr konkrétní metody totiž záleží na mnoha proměnných. Roli může hrát počet studentů, jejich dosavadní zkušenost s reflexemi, cíle proběhlého semináře, i metody výuky, které jsme ve výuce použili. V neposlední řadě je důležité, kolik času můžeme této závěrečné fázi věnovat.
V tomto newsletteru objevíte několik možností, jak závěrečnou reflexi pojmout, aby nám poskytla užitečné informace. Užitečné především v tom smyslu, že budeme vědět, jak na základě nich připravovat další semináře.
1) Mentimeter
První z nich je anonymní hlasování v Mentimeteru. Autorce textu se nejvíce osvědčila tvrzení a škála 1 – 5, na které studenti vyjadřují, do jaké míry s výroky souhlasí. Výhodou tohoto postupu je anonymita, časová nenáročnost a zapojení velkého procenta studentů. Níže uvádím zpětnou vazbu studentů na přednášku k interkulturní výchově v rámci předmětu Inkluzivní primární pedagogika, který vyučuji na PedF UK.
2) Co? Jak? Proč?
V některých případech se více hodí zařadit reflexi „Co? Jak? Proč?“ na papír nebo s mazacími tabulkami. Obvykle vyzvu studenty, ať se spojí do čtveřic, diskutují a poté zapíší odpovědi na 3 otázky: Co jsme se dnes naučili? Jak jsme se to učili? Proč jsme se to učili? Zde jsou příklady odpovědí po semináři na formativní hodnocení.
3) Obláčky
Máme-li delší seminář a můžeme věnovat reflexi více času a chceme podpořit dobré klima v seminární skupině, pak určitě doporučuji startéry, které možná budete znát z příručky Zavádění formativního hodnocení od Wiliama a Leahyové pod názvem „obláčky“.
Mám-li k dispozici didaktickou učebnu, přinesu karty se začátky vět, které si studenti vybírají a berou si je do ruky. Pokud jsme v klasické učebně sálového uspořádání, pak je jen promítnu na projektoru. Každý si vybere jeden startér a doplní je ústně dle svého uvážení. Někdy si reflexi tohoto typu se svolením studentů nahrávám, abych si později mohla z jejich tvrzení vytáhnout to podstatné. Startérů je mnoho různých, já používám tuto sadu:
4) Tři setkání, tři otázky
Máte za sebou seminář „sedavého“ typu a cítíte, že by bylo fajn zvednout studenty závěrem ze židle a dopřát jim pohyb po učebně? Pak doporučuji reflexi, které pracovně říkám „Tři setkání, tři otázky“. Každý student dostane papírek se 3 prvky (tvar, číslo, barevná tečka – viz níže), které nám slouží pro rychlou výměnu dvojic. Cílem je setkat se třikrát s někým jiným na 90 sekund a probrat otázku reflektující seminář. První setkání například: Co jsme se na dnešním semináři naučili? Druhé setkání: Jaký pocit mám z dnešního semináře? Třetí setkání: Jak mi znalosti a dovednosti ze dneška mohou být v mé budoucí praxi užitečné? Níže sdílím, jak vypadají kartičky se třemi prvky.
5) PMI (plus-minus-interested)
Asi nejznámější technikou je tzv. PMI (plus-minus-interested). Umožňuje nám zjistit zpětnou vazbu na dílčí seminář. Já ji naposledy použila pro reflexi na závěr zimního semestru v předmětu Didaktika pro 1. stupeň. Každý ze studentů si mohl vybrat 1-3 lístečky a reagovat na tři otázky. Zelená: Co vás v kurzu nejvíce zaujalo za témata? Růžová: Co byste chtěli v dalším semestru změnit? Žlutá: Jaká témata byste ocenili v letním semestru? Díky použití této techniky jsem se dozvěděla, že studenty nejvíce zaujal seminář zaměřený na program Začít spolu, ale třeba také ten, kdy jsme se detailně věnovali tvorbě otevřených otázek. Dále že se nemohou vyznat v Moodlu a preferovali by dřívější čas, ale také, že by v letním semestru rádi otevřeli téma waldorfských škol.
6) Dotazník
Další možností je připravit rozsáhlejší dotazník, který se hodí na podrobnější reflexi v polovině semestru nebo na jeho konci. Zde nás konkrétně zajímalo, jak studenti vnímají své aktivní zapojení do výuky, resp. co je nejvíce aktivizuje. Díky rychlému dotazníku vytvořeném zadarmo v Survio.com jsme získali užitečná data o tom, jaké postupy, metody a formy práce studenti učitelství 1. stupně ZŠ v seminářích preferují.
Jste provázející učitel nebo učitelka a pracujete spíše s dětmi?
Koukněte na záznam webináře o reflexích, který vznikl ve spolupráci Učitelnice a Petry Vallin:
Učíte hlavně dospělé?
Hledejte další inspiraci v anglické příručce Reflection Methods: Practical Guide for Trainers and Faciltators: https://edepot.wur.nl/439461
PhDr. Petra Vallin, Ph.D.
Věnuje se zavádění inovací v programu učitelství pro 1. stupeň ZŠ na Pedagogické fakultě UK, vyučuje kurzy pro zahraniční studenty a působí jako učitelka na ZŠ Květnového vítězství se zaměřením na integrovanou výuku cizího jazyka.
